Vratislav I. – 940 let od první královské korunovace u nás
Zhruba třicetiletá vláda tohoto muže byla dobou stability a rozkvětu českého státu, i když se děly i nejrůznější střety a historické kotrmelce. Ale pěkně od začátku:
Vratislav to neměl – jako druhorozený syn „českého Achilla“ knížete Břetislava – vůbec jednoduché. Teď se pohybujeme v rovině dohadů, ale možná to sami znáte. Mít čtyři bratry, to už vyžaduje ostré lokty a schopnost snášet boule s hrdým čelem. A tatínek se se svými chlapci asi taky úplně nemazlil. Bylo třeba vychovat z nich muže schopné dostát přemyslovské tradici.
Se starším bratrem Spytihněvem II. Vratislav v mnohém nesouhlasil a byl nucen opustit své olomoucké údělné knížectví, aby uhájil život. Azyl nalezl na uherské dvoře, kde si také vyhlédl svou druhou manželku (na rozdíl od té první její jméno známe, byla to Adléta, dcera uherského krále Ondřeje I.). To je způsob, jakým se ve středověku získávali významní spojenci – Ondřej I. vládl silnému a rozlehlému státu. A byl to král.
V rozporu s tragickým podtextem se na Vratislava usmálo štěstí, když jeho bratr kníže Spytihněv II. v roce 1061 zemřel. Vratislav se usadil na panovnickém stolci a své mladší bratry Konráda a Otu si zavázal tím, že mezi ně rozdělil původně své údělné knížectví. Další z bratrů, Jaromír, byl ale určen k církevní kariéře, a proto nedostal nic. Mohlo by to být jedním z důvodů nevraživosti mezi ním a Vratislavem? A ještě něco ze soukromého života – kněžna Adléta Uherská se ze svého postavení kněžny dlouho neradovala. Již v roce 1062 se musí kníže ohlédnout po třetí manželce. Stane se jí Svatava Polská (ze života odchází v roce 1126, až do této chvíle snad užívala titul české královny).
Teď ale k tomu, jak se kníže stane králem. Tak v prvé řadě musí mít vzor, a ten Vratislavovi poskytl uherský král. Proč by se mu český kníže neměl rovnat? Český stát byl významným hráčem na evropském hřišti, oplýval bohatstvím a tradicemi. Navíc měl Vratislav za manželku královskou princeznu. Jenže ten královský titul nelze začít užívat jen tak. To by se sousedé jen pochechtávali a nebrali ho vážně. Někdo, kdo stojí ještě výše než král, musí takový titul udělit. A kdo je víc než král? Jedině císař. Nebo papež. Nebo oba najednou. Jenže v inkriminované době ti dva mezi sebou vedli vleklý spor o výběr, jmenování a uvádění církevních hodnostářů do úřadu, jinými slovy bojovali o investituru. Na čí stranu se přiklonit? Nakonec asi zvítězila úvaha, že do svaté říše římské je to blíže než do Říma. A tak se český kníže Vratislav ocitl po boku císaře uvedené říše Jindřicha IV. Že se tím Vratislav zavázal podporovat císaře i proti Polsku nebo Rakousům, je nasnadě.
Ten boj s papežem sice pro císaře Jindřicha IV. právě slavně nedopadl, na své věrné ale nezapomněl. Vratislava odměnil územími, co nás ale zajímá především, také nedědičnou královskou korunou. Z knížete Vratislava II. se tak rázem stává král Vratislav I. Tenhle zmatek v číslování ostatně není v našich dějinách ojedinělý.
Titul českého krále byl vyhlášen v dubnu 1085 v Mohuči. S sebou to neslo výhody – Vratislav napříště nemusel říši platit dosud povinné poplatky – i nevýhody – český král byl povinen účastnit se se svou družinou římské korunovační jízdy německých císařů, což nebylo levné a vzhledem k situaci na Apeninském poloostrově bez nebezpečí.
Nyní se ale konečně dostáváme k roku, který souvisí s tím letošním. Léta Páně 1086, nejspíše 15. června, se na Pražském hradě konala slavná korunovace – slavná proto, že o prvenství už Vratislava nikdy nikdo nepřipraví. Jeho i manželku Svatavu korunoval trevírský arcibiskup Egilbert z Ortenburgu.
„Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.“ Kosmova kronika
Na začátku jsem uvedla, že období Vratislavovy dlouhé vlády přineslo českému státu prosperitu. Založil olomoucké biskupství (1063) a vyšehradskou kapitulu (zde mniši vytvořili Vyšehradský kodex, který podtrhoval význam královské korunovace), obnovil Sázavský klášter. Také se vrhl na přestavbu Vyšehradu – sídla, které bylo spojováno s bájnými královými předky. Podporoval hospodářství, denáry s královým jménem přitahovaly do země a na panovnický dvůr cizí kupce.
Uvádí se, že v lednu 1092 král Vratislav I. nešťastně spadl z koně. Zraněním zanedlouho (14. 1.) podlehl. Podle stařešinského řádu se jeho nástupcem nestal žádný z Vratislavových synů, ale nejstarší člen rodu bratr Konrád I. Brněnský. Vratislav I. byl údajně pohřben na Vyšehradě, kterého si z úcty k přemyslovské tradici velmi vážil. Jeho hrob však dodnes nikdo neodhalil.
Zpracovala: Magda Hrstková
Zdroje:
- Čornej, Petr a kolektiv: Dějiny zemí Koruny české I; Paseka, Praha 2021
- Panovníci českých zemí; Fragment, Praha 1992
- Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vratislav II. [online]. c2026 [citováno 15. 01. 2026]. Dostupné zde.
- Adam Pálka, Vláda prvního českého krále a královny zůstává dodnes obklopena řadou záhad, 2023, Pravo21. Dostupné zde.